Jezdím často vlakem a pokaždé, když přistoupí do kupé nějaká holka se zavazadlem, vždy se ochotně nabídnu jestli s ním nechce pomoct. Pokud ano, tak pomůžu (většina je šokovaná, že by jim vůbec někdo chtěl pomoci i když by to mělo být samozřejmostí). Poté si zase sednu a přitom cestou přemýšlím jak by nám to spolu klapalo. V koutku duše čekám jestli sama nezareaguje, že by se mnou třeba nezašla na skleničku nebo někam ven. Bojím se jich ale zeptat, jelikož mám strach z odmítnutí a z toho trapného ticha co pak následuje. Jsem srab... |
Přiznej anonymně!