|
Mám hrozně "fajn" schopnost, zamilovat se po strašně krátké době. Netvrdím, že ho dokážu milovat, jako při vážném a dlouhém vztahu, mám na mysli takovou tu zakoukanost, to jak o něm pořád mluvím a štvu tím všechny okolo. O to víc mi pak dělá problém se od takového člověka odpoutat. Po dalším takovém dvouměsíčním vztahu jsem dospěla k názoru, že kluci taky neví, co chtějí. Na jednu stránku sní o přítelkyni, která umí vařit, uklízet, která mu ho bude kouřit u sportu, která bude mít ráda jeho kamarády, která se s ním bude dívat na porno a pít pivo, která ho bude pouštět do hospody a milovat ho a hlavně pak, která bude věrná. A když najdou holku, která spolňje nadpoloviční většinu tohodle, připoserou se, protože zjistí, že holka chce něco víc, než sex a kytky a zas a znova utečou za nějakou flundrou v krátkých šatech do baru, co jim dá hned a stačí ji pak říct jen, že pokud si jsou souzeni, její číslo uhodne. Kluci, zamyslete se...
|
