Každý semestr se na první hodinu výuky cvičení oholím, sednu si do první lavice a čekám, než se většina studentů usadí a vyčká příchodu cvičícího. Pak vstanu, představím se, sdělím, že je budu provázet v daném předmětu semestrem jako jejich vyučující. Překvapených výrazů přibývá, jakmile začnu číst prezenci a psát na tabuli odkazy pro efektivnější studium a další údaje k výuce!!! Ve třiceti vypadat mladě má ale i své nevýhody. V hospodě mi bez občanky nenalejou, letěj po mě převážně osmnáctky, na vejšce si lidi myslej, že mám před maturitou a jsem na návštěvě. Na druhou stranu je celkem sranda pozorovat ty překvapené výrazy, a využívat všude vstupy za studentské ceny. I když se jako doktorand nemám šanci seznámit s žádnou studentkou na akademické půdě, protože se bojí, že by snad nezískala zápočet - ale ve škole "na všechny stejným metrem", je moc fajn učit lidi na úrovni. ... i když na druhou stranu se občas dá o přirozené inteligenci některých studentů - lajdáků pochybovat. |
