|
Měl jsem dlouho rád 2 takové kámošky,ale byly dvě a obě jsem strašně moc miloval a nevedel jsem co mam dělat.Chtel jsem být s oběma měl jsem je fakt moc rád,ale jednou to jsem se odvážil jet k té první a tak jsem jel všechno bylo ok alespon podle me.V
podstate jsem to cele blbe pochopil.(chtela byt kamaradka) tak jsem se zameřil na tu druhou do té jsem se zamiloval ještě víc než do kohokoli jiného furt miluju.ale když jsme byly spolu tak jsem mel pocit ze se za me stidí nebo neco proste nechtela aby o našem vztahu nekdo vedel(asi ja nevím)a musel jsem dojíždět a mohli jsme se vidět jen v sobotu nebo neděli což mě drasticky užíralo.Jednou poznala jednoho kluka říkala že to je jen kamarád a ja už v tu chvíli veděl že je náš vztah v troskách (jsem strašně žárlivý a pesimistický).No prozatím trávým večery tím že žárlím jsem na něj naštvaný.S tou holkou si píšu pak vidím nějaký koment nebo něco co jí píše na fotky naštvu se a jdu si zaboxovat jinak bych ho zabil.ten kdo to čte snad ví
|
