|
Měla jsem 1,5 roku přítele, s kterým jsem měla první sex. Nepodvedla jsem ho. Nic mi nechybělo. Milovala jsem ho, i přes to, že se ke mně nechoval, jak by měl. Rozešla jsem se s ním a začala chodit po barech a diskotékách(poznala jsem, jaké to je) a začalo mě to bavit. Ale s nikým jsem nespala, můj expřítel je stále jediný i dnes a to nejsem ošklivá. Nalhávala jsem si, že si potřebuji užít, než najdu někoho skvělého. Po více než roce oběhávání barů jsem vážně někoho potkala(nepotkala jsem ho v klubu, málokterý kluk tam hledá přítelkyni). Byl naprosto skvělý, bohužel jsem ho po pár týdnech poslala k vodě, což mě pár dní neuvěřitelně štvalo, že jsem káča pitomá. Už mě to ale přešlo. Jsem zoufalá, že nevím,co chci a doufám, že až přijde opravdu ten ''pan božský'', tak ho na míle daleko poznám. Teď se vracím do starých kolejí a zase oběhávám kluby, je to jediná má radost. A ostatní kluci? Těm zamotám akorát hlavu a už se jim neozvu, pokud vím, že to není ''pan božský''.
|
