|
Začínám nabývat dojmu, že nemůžu být s holkou moc dlouho. Poznám nějakou, začnu si s ní hrát a nakonec jí třeba sbalím. Když mě chce a já nemám nic proti (líbí se mi, přitahuje mě, jeví zájem) tak do toho s ní jdu. Časem se do toho začínám zamotávat víc a víc. Ego klesá. Začíná mě štvát někdy její nedostupnost vůči mě. Nyní jsem s jednou, je to asi měsíc. Řekla mi, že mě miluje, že si je jistá, a že jinýho nechce. I přesto někdy začínám žárlit. Mám pocit, že si s některými kamarády rozumí víc, než se mnou. Docela se bojím dalších venků, kde nebudem jen sami 2. Asi se začínám stávat závislý.. Štve mě, že konverzaci (když se nevidíme - zn. chat etc.) musím většinou vést já.. Není pasivní, chce abych jí psal, ale občas se trápím.
Možná jsem vadnej.
Možná to je tím, že se vídáme cca jendou za týden.. V létě se to snad spraví.
..a možná jsem si jen špatně vybral...
|
