| 7 | |
| 0 |
| Pokaždý když jdu po ulici a vidím nějakého kluka na vozíčku,co je postižený nebo se mu dávno něco stalo.. je mi ho strašně líto.. Když ho vidím prostě mi je líto že není moc holek co by se o něj staralo.. Ráda bych se o někoho takového starala,být někým opravdovou oporou.. Je to smutný.. (Ne,nejsem nějak narušená nebo něco,prostě je mi jich líto. Byla bych ráda kdyby si z toho nikdo neutahoval.. Je to upřímně pravdivý.) |
