|
část 1.
Každý člověk je za svůj život naivní, já bohužel nebyla výjimkou. Počítám s hromadou komenrářů, že jsem hloupá, ne- li horších. Nicméně bych chtěla říct..
Už delší dobu jsem se znala s jedním klukem, byli jsme kamarádi, on měl pár let přítelkyni, se kterou se nakonec rozešli. Začali jsme si spolu více a více psát, od rána do noci, následovně se i scházet. Postupem času mi přiznal, že jsem se mu již od začátku líbila, ale nedal to na sobě znát. Začalo to tak být mezi námi postupně vážnější. Trávili jsme spolu hodně času, neustále mi dával najevo, že mě má rád, že by se mnou chtěl být. Rychle se mi zaryl "pod kůži", a chtěla jsem s ním být víe a více. Jak šel čas, posunulo se to s námi i do té fáze, kdy jsme spolu začali spát. Zprvopočátku bylo všechno jak má být, choval se stejně, ba bych si troufla říci, že jsem byla šťastná, až se mi tomu nechtělo věřit. Měla jsem energie na rozdávání a měla jsem obrovskou chuť do života. Pár týdnů na to se vše začalo ubírat opačným směrem
|
