|
Je to asi dva roky zpátky, co ke mě přišel domů na návštěvu můj kamarád. Už od začátku byl ale na můj vkus dotěrný, ty dvojsmyslné nárážky, někdy až oplzlé řeči. Požádala jsem ho, ať toho nechá. Nenechal. Když jsem k němu stála zády, tak toho využil a bez starostí mě prostě začal osahávat všude i na intimních místech. Když jsem ho požádala o přestání a odstrčila ho, ještě byl hrubý. Šlo mu o jediné a byl schopen si to vzít jakkoukoliv cestou. Doteď si vzpomínám na jeho překvapený výraz, když dostal pěstí do nosu, od holky a oči mu zasáhl můj pepřák, který jsem měla v šuplíku. Nikdy už se mnou nepromluvil ani slovo, nevadí mi to. Někteří kluci do mě budou možná teď jet poznámky, jaká jsem kráva, proč jsem mu nedala a tak, upřímně bych se nedivila, ale já nejsem žádný hadr, jsem bytost a nenechám sebou vláčet jako odpadek, využívat se.
|
