|
Svého času jsem chodila s jedním klukem, byl docela fajn, ale netrvalo dlouho a začal se chovat jako vůl. Kdykoliv jsem měla nějaké povinnosti, hned bylo zle. Nejsem ten typ holky co jede ňuňu celý dny, přijde mi to na hlavu. Když to došlo do jistého bodu, skončila jsem to. Už to nikam nesměřovalo, je tomu půl roku a stále mi dotyčný píše, vzkazuje přes x lidí a podobné způsoby komunikace. Ale že mi píše, to mi nevadí. Ale je normální, když jeden den mě prosí ať se k němu vrátím, další den mi nadává do zlatokopek, kurev apod. a pak mi začne vyhrožovat, že se zabije a že si mě chtěl vzít?... Kde to jsme.. Nechci si tu vylévat srdíčko á la Bravo Girl, jen jsem tu četla tolik přiznání těchto "raněných chlapců", že mi to nedalo a musela jsem napsat, jak to je z našeho pohledu :)
|
