|
Jednou sem musela na náměstí strašně na velkou a narazila jsem na toi toijku. Jenže sem si nevšimla že tam nebyl toaleťák, a navíc byla rozbitá! Všimla sem si toho, až když sem byla hotová. Nešlo to spláchnout, tak sem se v tom trochu zavrtala. A najednou mi tam sklouzla ruka! Bylo to otřesné! Neměla sem ani nic na utření té ruky. Pak sem si všimla, že na hoře dveří byl kousíček toaleťáku. Nedosáhla sem na něj, a tak jsem si stoupla na prkýnko, které dosti klouzalo. A co se nestalo! Zavrávorala jsem a do záchodu mi sklouzla i noha! V ten moment už jsem nevěděla co dělat. Cítila sem se tak příšerně, že sem se chtěla i zabít! Musela jsem přece někdy vylézt z té toi toijky. Poslouchala jsem za dvěřmi jestli tam někdo nešel. Pak sem se odhodlala a v ukrutné rychlosti jsem vypálila. A rychle pryč. Určitě mě někdo zahlídl, ale tak co už. Nikdo mě naštěstí neznal. V tu dobu sem se cítila jako největší smolař na světě.
|
