|
Před půl rokem jsem se zamilovala do jednoho kluka.. Dva měsíce bylo všechno úplně krásný.. Znáte to, snídaně do postele, sms každou minutu, když jsme byli spolu, nemohla jsem být šťastnější.. Těšila jsem se na každý den.. Ale z ničeho nic prostě neměl čas.. nemohl.. vymlouval se na práci.. po nějakým čase už ani nepsal.. přestala jsem se snažit.. Probrečela jsem několik nocí.. Chodila jako tělo bez duše.. Do dneška, když vidím něco co mi ho připomene, když jdu na místě, kde jsme spolu byli, když vidím někoho se stejnou kšiltovkou a nebo slyším písničku, kterou miluje, jsem zase mimo.. Nemluvím, nevnímám,.. Neusmála jsem už ani nepamatuju.. A nejvíc ze všeho mě na tom mrzí to, že nevím co se stalo.. Asi jsem pro něj nic neznamenala.. Asi jsem byla nudná.. nevím.. ale nepřeju mu nic špatnýho, jsem do něj pořád zamilovaná..
|
