|
Jednou jsme byli na Slovensku v hospodě ležící asi 1,5 km od naší chaty na večeři. Chvíli po večeři se všichni sebrali a šli domů kromě mě, bráchy a kámoše, se kterými jsme trolili krávy za ohradou. Po chvíli mě ale rozbolelo břicho a já musel akutně do chaty. Jenže prblém byl, že 1,5km ujít s bolebřuchem je k posrání, takže najednou z toho bylo sraní². Když jsem byl na okraji vesnice asi 200 metrů od chaty jsem se radoval, že to dám, ale po dalších 100 metrech mi vyhlásilo břicho protest a nebyla šance na udržení démona v těle. Musel jsem to někam hodit, ale problém byl, že kousek za mnou šel brácha s kámošem, takže to muselo být rychlý sraní.. něco jako jsou rychlý prachy, tak tohle rychlý sraní. Skočil jsem do zákopu vedle mě, tam vyplodil tu zrůdu a bohužel znečištěn musel dojít do chaty. Naštěstí mě nikdo nespatřil. Řeknu vám, že to bylo nejlepší, ale zároveň nejhorší sraní v mém životě.
Ámen.
|
