|
Můj první kluk se po nějaké době začal chovat divně. Točilo se kolem něj hodně holek. Tak jsem se ho několikrát ptala, jestli někoho nemá, že se můžeme v klidu rozejít. Jestli je zamilovaný do jiné, tak nemá smysl, abychom se trápily, nebo se dokonce ponižovali nevěrou. Ale on 3 měsíce tvrdil, že nikoho nemá, že jsem paranoidní. Už jsem to nevydržela. Jednu slečnu si vytipovala a zavolala ji. Ona mi řekla, že už se 5 měsíců stýkají. Bylo to 3 dny před tím, než jsme spolu měli jet na festival. Hrozně to bolelo a nevěděla jsem co dělat. Nakonec jsem ho po cestě na fest vzala na kávu a řekla: "Musím ti něco říct. Je mi to moc líto, ale já jsem se zamilovala. V pátek jsem potkala kluka, zajiskřilo to a ani nevím jak, už jsme se objímali. Pusu jsem zatrhla, nechci tě podvádět. Ty bys mi to taky neudělal, věřím ti. A chci být fér. Takže se chci rozejít. Kámoši?" Dodnes nevím, jestli mi na to skočil, nebo ne, ale cítila jsem se jako vítěz i když jsem pak bulela snad měsíc.
|
