|
Tohle není tak úplně přiznání, spíš zamyšlení nad všemi ostatními přiznáními o nevěře, která tu už nějakou dobu čtu. Nechci nijak pokrytecky soudit holky, které jsou svým klukům nevěrné, protože nikdo nevíme, co za tím opravdu je, ale spíš se pozastavuji nad tím, proč vlastně udržujete vztah s někým, koho delší dobu opakovaně podvádíte? Nebylo by lepší se nad tím zamyslet, proč to vlastně děláte a jestli by nebylo lepší se rozejít a jít dál, když vám ten člověk nevyhovuje? Jaký to má smysl s ním být?
A dovětek ostatním: Kluci, co to mají v hlavě v pořádku, nás holky do jednoho pytle s těmi nevěrnými házet nebudou, tak se přestaňte u těch přiznání tak hrozně vztekat ;)
|
