|
Přiznávam se - jsem vděčná za to, že jsem vyrůstala v chudobě. Že jsem, kdo jsem a že jsem tam, kde jsem. Jako malá jsem vždycky snila o tom, že až vyrostu, budu mít hodně peněz a budu si moct pak koupit všechno, co budu chtít, ale... Dnes jsem dospělá, peněz mám tak akurát, žádne bohatství, vydělávam si je hlavně sama a poctivou prací... A jsem za to vděčná, ptž když vidím tu dnešní mládež, jak jsou rozmazlovaní, jak si ničeho neváží, jak mají obrácené hodnoty v životě, co všechno si dovolují...atd., je to smutný. Kam zmizely hodnoty jako láska, přátelství, skromnost, úcta? Už i holky - ještě s paragrafem na prdeli, se radši kurví místo toho, aby poctivě makaly, nemají žádnou hrdost a z pořádnejch chlapů jsou dnes ugelovaní frajírci jezdící na tatínkových drahých autech - jsou naopak hrozně hrdí a namistrovaní... a atd. Je mi z toho na blití a normálně uvažuju, že už prcka někdy v budoucnu do tohohle zvrhlýho světa přinést asi ani nechci, k čemu? Bude to jen horší a horšííí......
|
