|
Vždy jsem byla ke svým přítelům slušná, snažil se pro ně udělat první a poslední. Když pak já od nich chtěla i jen nějakou "maličkost", která by opravdu nebyla problém splnit, nesplnili. Opravdu nevím, co dělám tak špatně, vztah je o věcech, které děláme jeden pro druhého a bereme to jako samozřejmost, ustoupíme a snažíme se. Už nevěřím na pravou lásku a holt asi budu muset být taky taková svině a vyjebávat s každým, jako každý vyjebává se mnou. Řiká se, že všichni kluci nejsou stejní, ale jsou, jsou líní udělat něco pro toho druhého a pak zbaběle raději utíkají. Žádnému už nevěřím.
|
