|
Zatím jsem měla pouze jeden „vážný“ vztah. Nestydím se za to, protože k tomu klukovi jsem cítila, to, co zatím k nikomu jinému ne. Trávili jsme spolu všechen náš volný čas, měli společné koníčky, ale taky jsme měli každý své přátele, své zájmy. Znali jsme svoje rodiče navzájem. Dělali jsme kompromisy. Choval se ke mně tak, jako ještě žádný kluk ne. Myslím si, že jsem nepotkala hodnějšího kluka. Ale jednou ze dne na den to prostě ukončil. Do dneška jsem se nedozvěděla důvod. Už je to přes rok, co nejsme spolu a stále se někdy vídáme. Problém je v tom, že jsem pořád nepotkala toho, ke komu bych cítila aspoň půlku toho, co k němu. Nezažila jsem větší přitažlivost, než s ním. Vím, že jsem mladá a v životě na mě čeká hodně kluků. Ale někdy mám chuť aspoň mu říct, jak mi s ním doopravdy bylo. Kéž bych na to někdy našla odvahu.
|
