|
Je mi 14 let. Příležitostně piju, příležitostně kouřím (s kamarády, ze srandy,..) a můj intimní život je už taky o něčem. Nejsem žádná štětka, žádná zmalovaná manekýnka, nejsem hloupá, nejsem žádná slabší vrstva. Když už mám něco s klukem, tak mi za to musí stát... musí mít mou důvěru a nejlépe i mou "lásku" (pokud se to tak dá nazvat - spíš snad zamilovanost). Chodím na prestižní školu, můj prospěch se dá se samými jedničkami, dvojkami a JEDNOU trojkou pokládat za dobrý a pocházím z funkční a dobré rodiny. Nic si tím nedokazuju, jsem prostě a jednoduše mladá a blbá... a vim to... dneska je taková většina společnosti. Tohle přiznání píšu především proto, aby si spousta lidí uvědomila, že tak to už dneska chodí. Neříkám, že některý z těch holek, co tu píšou si to "pěkné" oslovení (kur*a,...) nezaslouží, ale neházejte nás všechny do stejnýho pytle. To že se občas napiju, občas si dám cígo nebo mám jednou nebo dvakrát něco s klukem, neznamená, že sem "blbá štětka, ku*va, p*ča" atd...
|
