|
Vždy, když už mě nějaký vztah opravdu unavuje, tak začnu vysílat nenápadné podněty k rozchodu (mám hodně školy, práce, koníčků, jsem hrozně unavená). Pak už jen sleduji jeho zoufalé pohledy a řeknu tu skvělou větu ,, myslíš, že náš vztah má ještě vůbec nějakou cenu?". Samozřejmě, že za těchto okolností nemůže říct, že ano. Když už si našim vztahem také není jistý, dělám hrozně překvapenou, že o tom vůbec může pochybovat a ještě z něho udělám tu svini, která se chtěla rozejít. Jsem svině spíše já, ale v dnešní době prolhaných a sentimentálních děvkařů, není vůbec jednoduché, najít si zábavného, věrného a spolehlivého přítele. Stalo se mi to 3 krát.
|
