|
Mám přítele a jsme spolu už celkem dlouho. Myslela jsem si, že ho miluju a je ten pravý. Až do té doby, než jsem se zamilovala do mého kamaráda. Nic moc jsme spolu vlastně neměli, ale už od začátku mě k němu něco táhlo. Teď už vím, že ho hrozně miluju... ale taky vím, že on mě ne.. je šťastný bezemně a já mu to přeju. Vždy jsem mu opakovala, že pro něho chci jen to nejlepší a pokud je on takhle šťastný, chápu to.. I tak pro něj udělám kdykoliv cokoliv a budu ho milovat aď je klidně ženátý a má 2 děti !
Ne, nedělám ze svého přítele "kreténa" nebo něco.. mám ho ráda, je to jediné co mám, nedokážu si představit být bez něj.
Pokud bych si mezi něma měla vybrat tak to bude to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Proto je to možná tak i lepší, že rozhodl za mě. Myslete si co chcete, ale nemůžu zato...
|
