|
Už 5 let jsem zamilovaná do jednoho kluka.
Když mě chtěl on byla jsem tvrdě pod zákonem, když jsem chtěla já, už ho to přešlo. Přitom všechno vypadalo dobře. :(
Hromada SMS, tisíce zpráv na facebooku, uculování, ploužáček při kterém si nenápadně odložil ruce na můj zadeček... Táhlo nás to k sobě i poprvé nadržená jsem byla kvůli němu, když ke mě přišel, zrovna douklízel, cítila jsem jeho dech na své tváři a zeptal se: "Co budeme dělat teď?" (tehdy jsem tomu nerozuměla ale teď se mi o tom i zdá)
Když promeškal šanci být můj první při focení ;) tak jsem ho nechtěla "podvádět" a zůstala jsem u toho prvního a jediného, ale celou dobu chci tvrdě vojet pana dokonalého, aby věděl o co sakra přišel!
Dneska jsem si ho dala pryč z přátel, tak mi přejte pevné nervy, protože to chce odvykačku po takové závyslosti. Trhá mi to srdce vzdát se první lásky svého života. Snad to ani nepůjde bez té ukázky, ale musí. :(
|
