|
Když čtu ty přiznání řikám si jestli je to občas normální,ale tak každej je nějakej:)
Já jsem se zamilovala na základce do jednoho kluka,řeknu vám je vážně skvělej:) Řekla jsem si,že prostě nikoho jinýho než jeho nechci akorát,že on o mě nevěděl:( Postupem času jsme se stali kamarády potom nejlepšími kamarády:)Začala se mu líbit jiná holka a ode mně pořád očekával nějaký rady.I přes tu bolest jsem to snášela a nechtěla jsem se vzdát!!Po pár měsících se náš vztah změnil a když jsem se já už začala smiřovat s tím,že mě nechce napsal mi na skypu,že se do mě zamiloval ale neví co dělat s tou druhou holkou..Chtěla jsem být naštvaná ale neměla jsem to srdce. Hodně jsme toho prožili ať už špatného nebo dobrého. Teď už spolu budeme 13 měsíců a řeknu vám jsou to ty nejlíp prožité dny když můžu stát vedle něj držet ho za ruku a říkat mu jak ho miluju!Teď hraju call of duty,koukám na fotbal a jsem neuvěřitelně šťastná!6ivot se mi změnil od základů k lepšímu a to jen díky jemu!!<3
|
