|
Bývala jsem velice opatrná na své zdraví, hlavně neprochladnout, nespálit se ze sluníčka, někde něco nechytnout - trpěla jsem na nezpočet alergií, trpěla na přecitlivělou pleť, prostonala celou zimu a antibiotika brala několikrát do roka. A pak mě to přestalo bavit.
Nebojím se teď navštívit nemocnou kamarádku, pro módu klepat venku kosu nebo zmoknout protože proč ne, sním i co spadlo na zem a orientuju se spíše podle chuti než data spotřeby, nemám problém spát venku. Jestli ulehnu jednou do roka s rýmou, přeháním, alergie se uklidnily dokonce tak, že mohu jíst i jídla, ze kterých jsem dříve otékala a sluníčko je můj kamarád.
Stalo se ze mě trochu čuňátko, ale zdravé čuňátko a to je na tom to důležité.
|
