|
Na jednom nejmenovaném místě jsem potkala kluka, na první pohled se mi docela líbil.. Začla jsem si sním psát a pak jsme se domluvili, že za mnou přijede. Přijel, prvních 10 minut jsme si povídali a pak byla ticho. Neměli jsme si co říct. Pak přišel velkej trapas, kterýmu se směju ještě dneska.. Šli jsme si sednout s já tomu borci sedla na ruku když mi utíral lavičku od deště. Vypadlo z něj takový prapodivný zasténaní. Okamžitě jsem se začla smát, jemu to pochopitelně tak vtipný nepřišlo.. Asi pak jen čekal, až bude moc odjet vlakem domů a už mě nikdy neuvidí. Cejtila jsem to samý a byla ráda, že už jede pryč. Ale zážitek dobrej, už to je nějakej čas zpět a pokaždý, když si na to vzpomenu, se musim smát :D.
|
