|
Pokaždý když vidim svyho kámoše s jeho holkou jak jsou spolu šťastní, neskutečně mu to všechno závidím, protože nic takovýho nikdy mít nebudu. Přitom bych řekl že vypadám líp jak on i v mnoha věcech jsem lepší, jsem chytřejší, ale on zase aspoň umí (víceméně) normálně komunikovat s lidma. Přeju jim to, ale stejně se nemůžu ubránit intenzivnímu pocitu závisti pokaždý když je vidim se líbat, objímat, nebo jenom si povídat. Jetli každej člověk má na světě nějakej důvod k existenci, tak někteří asi existují jen aby byli osamocení...
|
