|
Před pár lety mi diagnostikovali dědičnou nemoc, která mě zabije odhadem lékaře do mých 35 let, takže mi ještě zbývá skoro 11 let života, z toho asi 7 použitelného. Od té doby jsem to nikomu neřekl, protože mám hrozný strach jak budou lidé a především moji blízcí reagovat. Už mě to stálo jeden vztah na kterém mi neuvěřitelně záleželo, kdy jsem nedokázal vysvětlit, kam odjíždím a proč mám změny nálady a velice sebedestruktivní sklony (důsledek léčby). Přítelkyně, resp. ex mi moc chybí. Ale já nevím co mám dělat, říct jí to nemůžu (abych ji dostal zpět) a jiné vysvětlení mě nenapadá. A díky tomu rozchodu, kdy si myslela, že ji podvádím, tak se mnou spousta kamarádů nemluví.
Nikdy jsem nebyl sám tak jako teď a mám ohromný strach.
|
