|
Udělala jsem to znova - po 2 měsících, kdy už jsem si myslela,že to už zvládnu, jsem se znova řízla.Nikdy se neřežu přes tepny, jen vnímám bolest.Vím že nikdo, kdo si tím neprojde, nepochopí..Na svoje okolí působím jako věčně vysmátá a bezstarostná puberťačka.Ale už mně prostě štve to věčný urážení, posměchy a stupidní přezdívky spolužáků, neustálý buzerování učitelů a poslouchání rodičů, co všechno dělám špatně, na rozdíl od mé mladší sestry.Je mi něco přes 16 let a co jsme se před pár lety přestěhovali, jsem začala trpět spousty mindráky. Chtěla jsem zapadnout, zpočátku se mi to nedařilo a tak jsem se snažila být dokonalá.Ze zdravě sebevědomé holky, se stala osoba, která pokaždé, kdy projde kolem zrcadla, nedokáže na sobě najít jedinou hezkou věc a usmát se na sebe.Začala jsem se nenávidět a přestala si věřit.Co jsem přešla na školu, trpím stresem a nedokážu kvůli němu často ve škole jíst a nevím už si rady.Chci vrátit čas, aby vše bylo jako dřív! Je to poprvé, co jsem se "svěřila".
|
