|
Chtěl jsem si v červené menze osolit brambory. Nějaká dobrá duše před tím však povolila zátku u slánky. Po dlouhých minutách vybírání soli z jídla lžící jsem chtěl tu pachuť na talíři alespoň přebít pepřem. V tu ránu byl celý talíř pro změnu černý. Kuchařkám jsem poslal do kuchyně po pásu na použité nádobí vzkaz, ať mi tam ten talíř schovají, že až toho koumáka, co povoluje slánky a pepřenky, najdu, osobně mu to nacpu do konečníku. Když byl vzkaz převzat, seběhli se k němu snad všichni kuchaři a u stojícího pásu se začala tvořit fronta strávníků se špinavým nádobím. Od té doby jsem v menze nejedl.
|
