Přiznej anonymně!
Aktualizovat
0
0
Když jsem byla malá, byla jsem zneužívaná. Pamatuji si to naprosto přesně, nechápala jsem nic z toho, proto se to dělo opakovaně. Bylo to s osobou, kterou mám hrozně ráda, a i teď jako 16 tiletá slečna bych ho neudala. Jako malá jsem to slíbila, i když nechápala "proč by za to mohl jít do vězení, i když to není nic špatného". I tak z toho mám ale kolikrát zvláštní pocity, tak nad tím raději moc nepřemýšlím. Kolikrát mi přijde, že se se mnou život moc nemazlí. To ale vlastně s nikým. Byla jsem zničená z kluků. Trpěla jsem sebepoškozováním. Poté byla na pokraji smrti, když jsem trpěla vážnou nemocí. Ale dokázala jsem se z toho dostat. Nevzdala jsem se, nikdy. Zneužívání. Je toho hodně, co o mně lidi neví a přesto si myslí, že jsem úplně jiná. Ale i tak mě v podstatě znají. Jdu dál, myslím, že mám teď skvělý život. Chci jen říct, že každému se dějí špatné věci. A pokud jste na tom zrovna nějak zle, bojujte. Já už bych to nevzdala a k ničemu se vracet nechci.. život je i tak moc krásný.
0