|
Můj přítel, kterého jsem milovala nejvíce na světě se na mě vykašlal. Byla jsem na to velice zle, neumíte si představit snad nikdo. Pokusila jsem se bohužel i o sebevraždu. Spolikala jsem stovku prášků snad na všechno. Mamka mě našla jak ležím v kuchyni na podleze, údajně jsem byla nebezpečně otrávená a tekla mi pěna od úst. V nemocnici mě zachránili lékaři. Bolest, kterou mě způsobil EX přítel, mám v sobě stále, už 3 roky. Opustil mě v mejch 15... Když jsem byla z nemocnice pryč, stále jsem se s tím nemohla vyrovnat. Začala jsem brát drogy. Nejdříve jen abych unikla realite. Brala jsem ze začátku piko a čichala toulen. Nyní beru pervitin, když se zadarí tak i heroin. Problém je v tom, že jsem už závislá a bez dávky prostě být nedokážu. Bojím se to komukoliv říct. Ani rodičům to říkat nebudu. Nezvládli by to a já sama nevím co mám dělat, je mi už 18 a jsem troska.... :(
|
