| Když už není jiná možnost a já si musím ulevit u pisoáru a někdo si vedle mne stoupne, ani za milion korun ze mně nevyteče jediná kapka. To tam vzdycky stojím, držim se za péro a pusou dělám zvuky jako že močím, pritom se neustále modlím, aby obyvatel sousedního pisoáru konečně odešel. |

