|
Mám depresi z mladší generace. Ve 13 to souloží (já sice doufám, že to jenom kecá -> že to ve skutečnosti souloží až v 15- aspoň); NEUMÍ to češtinu - neříkám, že člověk nemůže být neomylný, ale ono to píše, jak to" v 8smyčce na záchodě vikouřilo všechni spolužáki" (hlavně, že už ví jak vykouřit); z rodičů to dělá kretény - nemají respekt, "prostě to chci a ty nemoderní kokote a krávo, co jste mě sesouložili a porodila to pochop", učit se to nechce; propíchá si to všechny otvory a myslí si, jak sežrali celý svět. Nechtěla bych teď být dítě. Zlaté časy, kdy mě se rodiče věnovali a taky mě naučili, jak být člověk, který se za sebe nemusí stydět; kdy mojí největší starostí bylo uvařit polívku z trávy, bahna a kytiček a jít ji dát "ochutnat" mámě; kdy jsme si v 7dmé třídě s klukama házeli dopisky o tom kdo má koho víc rád, ale cucat se, nedejbože spát spolu - by NIKOHO z nás ani nenapadlo. Když všechno stihnete do 20, co budete pak dělat celý život?
|
