|
Slzy tečou po tvářích, 14 dní je od rozchodu
nedokážu dál se tvářit, že je všechno na pohodu.
Kamarádi se mě ptají, jak se dneska mám
a já zas a znova oči tajně otírám.
Je to dobrý, říkám jim,
uvnitř se však trápím.
Snažím se to zamaskovat, před přáteli poskakovat,
nalhávat jim jak mi je, že to zvládám, ale ne.
Lžu jim a lžu i sama sobě, že mi nechybíš,
pravda je ta, že v mém srdci základy tvoříš.
Kdybys tušil, jak se cítím, lapená do vlastních sítí
Jsem jak ryba na suchu, jako člověk bez vzduchu.
Možná že to není žití, spíše pokus o přežití.
Bez Tebe nic nemá cenu, jak si lehnu, tak i vstanu,
každý další den je stejný, černý, šedý, nebarevný.
Upínání na představy, jež mě drží nad vodou,
podle přátel mě to zničí, podle mě dost pomohou.
Stále v sobě cítím lásku, stále k jedné osobě,
tak moc bych Ti chtěla říci, že dál sním jen o Tobě.
|
