|
Už jsem z toho věčnýho kolotoče vypisování a učení tak otupělá, že místo toho, abych motivaci úspěšného složení státnic spatřovala v dokončení vzdělání a možném brzkém nástupu do práce, a když už ne v tomhle, tak alespoň v tom, že budu mít klid od školy, jde to se mnou dosti s kopce - má motivace se zřejmě snížila natolik, že ji vidím už jen ve svých nových šatech, které jsem si na tuto "životní událost" pořídila. Kdykoliv jdu kolem nich, blbě se usměju a nabudí mě to do učení. Nevím, zda se mám smát, vážně se zamyslet anebo to jen brát jako pouhý důkaz toho, že jsem prostě žena.
|
