|
Jednou jsem na urgenci mého otce vjela do křižovatky a nabourala autobus. Na našem autě nebylo ani škrábnutíčko, zato autobus měl hezky pochroumaný roh. Celá škola se mi vysmála (ne naposled; při parkování jsem jednou vzala pouliční lampu). Taky jsem spadla autem do příkopu na úplně prázdné silnici. Když jsem jednoho přihlížejícího pána odbyla slovy: "Děkuji, ale nepotřebuji pomoct; mí přátelé jsou na cestě," odvětil, že se stejně přišel jenom podívat a příštích 15 minut se moc smál. Taky mám enormní problémy s parkováním. Je to na ostudu, ale co... Zase mě štamgasti v hospodě rádi poslouchaj :)
|
