|
Jsem já normální? Miluju kluka, co má cit pro romantiku (ovšem ne přehnaně), co vůbec umí dát najevo, že miluje, každý překvapení mě položí do kolen, každá maličkost od něj, miluju s ním mazlení, obímání, pusinkování jak dva šmudlíci, miluju tu roztomilost, bez jeho pořádnýho obejmutí já neusnu, sem hrozně hodná a udělala bych pro něj první poslední. Shrnutím, miluju dávání citů najevo, ale romantikou to nekončí, v posteli chci pořádnou svini!! Něhu moc nevítám. Normální sex mě nebaví natolik jako pořádnej hardcore. Takhle pouta, šátek přes oči, provazy, horkej vosk a podobně (bičík a tyhle latex hadříky není potřeba už, to si nepředstavujte tyhle klasiky) :D prostě pocit tý BEZMOCNOSTI je tak rajcovní, když já si s ním můžu dělat co chci a naopak. Miluju při sexu bolest, jinak to pro mě prostě není pořádnej sex. Jenže, kde najdeš romantika s ďáblem v těle? Good girl love bad boy, hodní zachvíli omrzí, já potřebuju z každýho část, to je potom PAN DOKONALÝ :)
|
