| Když jsem byl malý, tak jsem v noci šel na záchod a na cestě zpátky do postele jsem spatřil smrtku se supí lebkou (Pozitivní bylo, že neměla kosu). Následující tři roky jsem spal kompletně přikrytý pod peřinou, hlavou otočený ke zdi a z nevysvětlitených důvodů jsem se bál své skříně. Dodnes proto usínám s hlavou co nejdál od ní. |

