| S vedoucím mé bakalářky mám několik předmětů už tři semestry v řadě. Na cvičeních je nás tragicky málo, pravidelně spolu komunikujeme, ale i přesto si starý pán pamatuje jméno každého, kdo se tam jednou mihnul... Až na mě. Takže ho už pár měsíců trestám tím, že při pokusu o vyvolání nereaguju na významné kývání a místo toho potěšeně sleduju, jak si usilovně snaží vzpomenout. Myslim, že ho tim pěkně štvu, ale za tu srandu to stojí. |

