|
Mé přiznání je, že smýšlím takto: Jak tak čtu přiznání holek i kluků ohledně zahýbání, o tom jací by měli být kluci a jaké by měly být holky, a že holky chtějí hodné kluky, ale když je mají, tak je podvedou, popřípadě naopak, a komentáře pod tím, že někdo někoho podvedl apod, tak lidi, je to normální. My, jakožto druh, nejsme stvořeni pro monogamii. Nemáme prostě v krvi být (sexuálně) pořád s jedním partnerem a snažit se o to znamená bojovat se svou přirozeností. Kdyby to přirozené nebylo, tak by se to nestávalo, neměli bychom na to chuť. Ale sexuální pud prostě funguje a sex je normální věc, naprosto nezávislá na lásce, tak proč dělat vědu z něčeho, co je tak normální? Muži i ženy tenhle pud mají, muži mají prostě od přírody potřebu získávat, lovit partnerky. Ženy zase hledají ty správné „samce“ pro početí potomků. Ale i rodinný život jde přece zařídit tak, že spolu lidé normálně žijí a sexuálně si užívají, jak se jim zlíbí. Vždy to tak bylo, a jenom teď, za posledních pár set let, se
|
