|
O sebevraždu jsem se pokusila poprvé ve 13 letech.. pak se to ještě 2x opakovalo... teď je mi 21 let, můj postoj na život, společnost a dobu ve který žiju, se nezměnil..je mi na blití z chování lidí, z politiky, ze systému ve kterým žijem. Holky v 8 letech matkama, uvařit psa zaživa pro legraci? Skoro normálka. Znásilnit měsíční dítě, zastřelit někoho páč je černej, kopnout do kočky páč ju nemám rád, vyfakovat rodiče, zmlátit slabšího, zkopat holku, diskriminovat homosexuály, zabíjet miliony zvirat ,, nehumáním způsobem" a zkonzumovat jen několik tisíc, zatímco my vyhazujeme prošlé žrádlo, v Africe jedi šlupky od banánu, namísto aby jsme to změnili, řešíme píčoviny a svět jde do hajzlu.. v takovym světě fakt žít nechci - mé důvody nikdy nebyly kvůli rozchodu s klukem nebo tak něco. Každopádně mě dokáže vždy nejvíc naasrat a rozesmát titulek v novinách- ZACHRÁNILI SEBEVRAHA. Minumum ,, zachráněných" je šťastno, že žijou dál.. jen říkaj že jsou, protože do blázince se nechce nikomu..
|
