|
Vždy jsem se těšila na okamžik,až dospěji do takového bodu,že mě děti budou zdravit frází : Dobrý den...Najednou to přišlo a je mi z toho úzko...(18 let). Připadám si staře...Nevím,co budu dělat až mi odzvoní třeba na takových -cet...K tomu stále ještě nechápu,co tak lidé vidí na té -18-.Je fajn mít plnoletost,ale přichází s tím i plno povinností.Za mě byl (zatím) nejlepší věk 15-16...Mnohem více adrenalinu,postava zdarma,méně přemýšlení..a život byl stručně řečeno jednodušší...Chápu,že to každý může mít jinak a třeba Vám vyhovuje právě ta nabytá samostatnost,více možností ..neříkám,že mě ne,ale je docela frustrující pocit,že čas se nezastaví,ale letí dál.. i po přečtení tohoto přiznání všem čtenářům uběhlo kousek života..Doufám,že jsem tím nikomu nezkazila den.
PS: Schválně,nelákala by vás nabídka prožít jeden den o něco mladší?
|
