|
Už je přes rok, co jsem šla poprvé ven s jedním klukem. Vždy jsem pro něj měla slabost, nikdy jsem ho nedokázala nechat úplně odejít.
Vždycky jsme si psali smsky, chodili ven a já věděla, že mě má prostě rád a že to myslí upřímně. V září jsme spolu začali chodit. Bylo to sice jen na chvilku, ale bylo mi s ním vážně skvěle, nikdy mi s žádným klukem nebylo líp.
Párkrát jsme zašli ven ve větší partě, tam byl i jeho nejlepší kámoš. Ten se mi začínal líbit víc a víc. Nakonec jsem prostě nedokázala náš vztah udržet, protože jsem věděla, že bych tím ubližovala jak sobě, tak hlavně jemu. Rozešli jsme se. Po několika měsících jsme si začali opět psát. Zase jsme chodili ven a vypadalo to nadějně, byla jsem si jistá, že ho chci! Jenže potom mi začal psát opět ten jeho kamarád. Tím, že jsem si s ním psala, jsem ztratila toho nejlepšího kluka na světě. Teď, když mi vše došlo, bylo najednou pozdě, našel si jinou a je s ní asi šťastný. A mě došlo,že jsem opustila diamant,abych mohla sbírat kameny.
|
