|
Onehdy jsem šel s "opičkou" na přednášku z matematiky. Ještě jsem tou dobou bral nějaké dobroty na kašel. Když král ústavu matematiky opakoval vektory, zvedl se mi kufr. Vyrazil jsem lehkou výletní chůzí k toaletám. Po cestě jsem potkal milého docenta z fyzikální chemie a ještě více zvolnil tempo, abych nevzbudil žádné podezření. Když pan docent zabočil do příčné chodby, začal jsem své výletnické chůze litovat. Marně jsem se ubezpečoval, že to stihnu alespoň do umyvadla....byl jsem tak blízko! Horší bylo, že se část té krásné hmoty od těch dveří odrazila i na mě...
|
