| 0 | |
| 0 |
| Když jdu do mekáče, nikdy ve své obědnávce nezapomenu na chickenburger, na který mi slečna u kasy vždy odpoví: Na ten chvilku strpení prosím. Celou tu dobu čekání potom schválně hrozně nahlas oddechuju a pokašlávám, protáčím oči a vypouštím připomínky typu: to je doba, jsou to rychlíci, určitě se ho ještě dočkám, miluju mekáče, atd. Nikdy se mi nestalo, že bych od kasy odešla bez omluvy a ovocné taštičky zadarmo. Když mám štěstí, dostanu dokonce zmrzku |
