Přiznej anonymně!
Aktualizovat
6
0
Jednou jsem si na porade uprdnul a delal jsem jakoby nic. Dale jsem konzultoval. Po chvili jsem se zacal hrozne smat a kolegyne ucitila pochmurny zapach. V tu chvili bylo asi vsem jasne, ze jsem to byl ja. Od te doby visi na dverim kancelare "kdo prdi,nesmi na poradu.
0
0
0
Každý den strávím dohromady alespoň hodinu zavřenej na záchodě se smartphonem. V klidu si projdu facebook, mrknu na internet a vyřídím si e-maily. Občas je mi líto těch chudáku, kteří ten záchod opravdu potřebují použít, ale pak mi dojde, že si stejně chtějí jen projít facebook nebo zahrát angry birds a bez výčitek tam sedím dál.
0
0
1
Na brigádě jsem byla neustále napomínaná,že nosím moc krátké kalhoty ...Byli to tříčtvrťáky...další dny jsem přicházela v kraťasech
0
14
0
Dělám ve fabrice kde je tak hlučno, že musíme nosit sluchátka. Je to sice na hovno ale když si tam userete, tak to nikdo neslyší a když ihned zdrhnete za nějakou tu mašinu a sledujete dotyčného/dotyčnou, jak má nasraný ksicht. Jejich pohled je k nezaplacení :D
1
0
0
Pracuji jako stevardka. Když mě cestující naserou, rozbíjím talíře, vařím jim hnusný kafe a dávám nejmenší porce jídla. Jednou jsem nemocná olízla lžičku ke kafi nějakému čurákovi v nejvyšší třídě, protože po mě řval a odmítal pochopit, že jsme vlak a ne restaurace.
0
0
0
Když se mi v práci nechce nic dělat, tak se zašiju na záchod, aby mě mistr neviděl a serfuju na netu. Tohle udělám několikrát za den a ve výsledku to udělá klidně i hodinu a půl...
0
0
0
Do fachy se těšívám od doby, co jsou ta horka. Je tam klimoška, a ač mám pocit že "nějak nejede", vyjít z budovy je jak dostat facku od ohnivého muže.
0
0
0
Ráda bych se stala profi gamer, ale vůbec nevím, jak na to. Nemá s tím někdo nějaké zkušenosti?
0
0
0
Jsem mladý, necelý rok zaměstnaný jedinec (s kvalitním vzděláním), který má dosti podprůměrný plat. Nesnášim, když se mě někdo zeptá (lidé, kteří jsou starší a narazili na dobrou práci) - "Tak co, kolik bereš?" a dívají se na mě zezhora a vesele se culí a očekávají, že jim to sdělím. Přitom oni sami by nikdy takhle nahlas neřekli kolik berou a ví, že mám málo, o dost míň a to i s mím vzděláním. Na to jim odvětím "Jde to, a kolik bereš ty?" A oni mlčí. Zkrátka jde o to, že se ptají kolik beru, když ví že mám míň a sami to neřeknou. Navíc ptát se takhle lidí narovinu na tak osobní věc je přinejmenším divné. Asi si chtějí pozvednout ego, že mají víc a myslí si, že jsem mladej jedinec, kterej je vděčný za práci co má a tudíž jim to vesele sdělí. Asi Vás takový lidé také pěkně sejří, co?
0
0
0
Doplňovala jsem zboží v Bille. Nesměli jsme nic ujídat ani z natrhnutých obalů i když bylo jinak zboží v pořádku. Vždycky jsem měl schované něco načnuté v krámě a při rovnání zboží jsem to ujídala. Nikdy na mě nepřišli.
0
0
0
Není nad to (muset z fin. důvodů) se ucházet o práci, o kterou vůbec nestojím. Ty lži při pohovorech... a přitom vím, že mě personalista téměř jistě odhalí. Ambicióznost a sebevědomí se předstírají moc těžko. Je mi z toho nanic.
0
0
0
Brno je špína.
0
0
1
ABCD
0
0
0
Je mi 19 a sehnal jsem si na léto přes agenturu práci v Anglii. Dělám v jednom hotelu jako night porter a jedna z mých povinností je i mýt zrcadla na dámských záchodech. Dost mě sralo, když každou noc byly na zrcadlech otisky rtenky, tak jsem se nechal inspirovat mým kolegou z Rumunska. Marius totiž myl zrcadla výhradně vodou z hajzlu a když viděl druhou noc znova otisky rtenky na zrcadle měl z toho pak úsměv na tváři po zbytek noci :D Takže ladies, ať vám chutná :*
0
2
0
Naprosto nesnáším lidi, kteří si v restauraci objednají drahé jídlo a spropitné dají třeba 2 koruny. Například mají platit jídlo za 1823 korun a vítězoslavně zahlásí 1825... škrti. A nebo když platí kluk a holka zvlášť, přičemž mi slečna dá spropitné klidně 15 korun, ale chlapec to chce vrátit do posledního haléře. -že jim to nepřipadá trapné.
0